Komentářová povídka -> tady a tady
Zadání 10. kola Cesty do Volterry -> tady

Příliš nebezpečný plán - 7. kapitola Novorozená

23. března 2009 v 18:50 | Kayluska06 |  Povídky
Sláva sláva konečně další kapitola. Doufám, že se máte všichni dobře, já abstinuju u babičky. :(
Vypráví: Bella
Postavy: Bella, Alice, Rosalie, Esme, Carlisle a Charlie




Když jsem upadla do bezvědomí, bylo to příjemné vysvobození od bolesti. Vlastně bolestí.

xxx

"Bello?"
Pomalu, velice pomalu jsem otevřela oči a spatřila jsem Alicinu ustaranou tvář, bledou jako křída, jak se nade mnou naklání.
"Alice?" Polekalo mě, jak krásný mám hlas. Cinkal jako zvonkohra.
"Jsem tady," řekla Alice.
Opatrně jsem se posadila.
"Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se.
"Carlisle, Emmett a Jasper ho šli hledat. Esme a Rosalie jsou u Charlieho a připravují ti pozici,".
"Připravují pozici?" zopakovala jsem nechápavě a usilovně ignorovala první Alicinu větu.
"Bello," vydechla Alice, "byla jsi tři dny pryč a doma už bydlet nemůžeš. Musíš pro to mít nějaké vysvětlení,".
"No jo," souhlasila jsem. Při pomyšlení na to, proč nemůžu bydlet doma s Charliem mě zaplavila strašlivá žízeň. Roztřásla mi celé tělo. Hádám, že jsem teď vypadala zhruba jako Jacob těsně před proměnou ve vlkodlaka.
"Žízeň?" odhadla Alice.
"Nic nezvladnutelného," ujistila jsem ji. Zkusila jsem si představit své oči. Černé jako uhel a divoké žízní.
Zamračila se, ale pak přikývla.
"Takže... co mu řeknou?" Ta věta nezněla moc smysluplně, ale Alice pochopila, na co se ptám.
"Že jsi dostala nabídku ke studiu na prestižní škole v Evropě - a přijala ji, pochopitelně,".
"Charlie mě do Evropy v životě nepustí," poznamenala jsem.
"Když pojedou Carlisle a Esme tak ano," opáčila Alice.
"No, možná, ale jen pokud tomu vůbec uvěří," zabručela jsem.
"Uvěří, ale jen když mu to sama potvrdíš," odpověděla Alice.
"Osobně?" vytřeštila jsem na ni oči. Být s Charliem v jedné místnosti a nezakousnout ho? To je nemožné!!! Přinejmenším nyní.
"Ano,".
"Ne. Alice tohle po mně nechtěj!" panikařila jsem.
"Klid. Zvládneš to. Já, Rosalie a Esme budeme s tebou. A přijde i Carlisle - na jeho slova Charlie nejvíc dá. Kdyby se schylovalo k... něčemu hroznému, zabránili bychom ti v tom,".
"Nezvládnu to," protestovala jsem. "Nejsem tak silná jako vy. Jsem...," nemohla jsem si vzpomenout na to slovo.
"Novorozená," zašeptala tiše Alice.
"Přesně. Jsem... nekontrolovaná,".
"My tě zadržíme," slíbila Alice.
Už jsem se s ní nehádala.
"Kdy tam půjdeme?" zeptala jsem se odevzdaně.
"Až to Carlisle vzdá a vrátí se sem za náma,".
"A to bude kdy?"
"Vteřinku," hlesla Alice, přiložila si prsty ke spánkům a zavřela pevně oči.
"Za hodinu," řekla nakonec a zase otevřela oči.
Znovu se mě zmocnila panika.
Přistoupila ke mně a ovinula mi paži kolem pasu. Její dotyk mně na holých pažích vůbec nestudil.
"Napřed ale musíme udělat jedno opatření" prohlásila Alice.
"A to jaké?"
Alice se rošťácky usmála.
"Půjdeme na lov,".
Byly jsme pořád ještě v Chest Forest, takže jsme to neměly ke kořisti daleko.
Přikývla jsem, protože mě znovu roztřásla žízeň.
"Jen ještě jednu věc. Poslední,".
Alice se na mě povzbudivě zazubila.
"On se nevrátí, že ne,". Nebyla to otázka, spíš konstatování.
Alice se tajuplně usmála. "Vždycky můžeme doufat. Někdy se i naděje stane skutečností,".
Moc moudrá jsem z toho nebyla, ale vzhledem k jejímu uvolněnému úsměvu asi nebylo tak zle. I když možná se mě jen snažila ukolébat.
"Tak jdeme?"
Zhluboka jsem se nadechla než jsem odpověděla: "Že váháš,".

xxx

Měla jsem trochu obavy, jestli to budu umět, ale bylo to tak prosté, tak přímočaré. Jako bych měla v hlavě zakódované přesné pokyny, co dělat. Za chvíli jsem byla najezená. Moje oči teď musely být krvavě rudé.
Vrátila jsem se zpět na louku. Alice už tam byla. Její oči byly topazové.
"Všechno v pořádku?"
Zakoulela jsem očima. Zahihňala se. Podala mi hnědé kontaktní čočky. Chápala jsem, proč je potřebuju.
Zbývající půlhodinu jsme seděly v trávě a Alice mi diktovala, co dělat v případě, že bych pociťovala touhu Charlieho zabít.
Alice ohlásila Carlisleův příchod několik sekund než dorazil.
Nemusel nic říkat.
Já taky ne.
Bylo to až příliš jasné. A příliš bolestivé.
Aliciny řeči o nadějích byly mlživé.
"Jdeme?" zeptala se Alice vesele.
Nechápavě jsem na ni pohlédla. Dobře, když už nesdílí se mnou moji bolest, proč aspoň nepřestane s tím veselím? Je to přece její bratr.
Carlisle byl zřejmě téhož názoru, protože vrhl na Alici pohled, který jsem nedokázala přesně rozluštit, ale jakmile ho Alice zachytila, zmlkla a zatvářila se bezvýrazně.
Carlisle se podíval na mě. Jen jsem přikývla.
Stejně jako lov i běhání bylo naprosto přirozené, snadné.
Až příliš brzy jsme dorazili na místo.

xxx

Carlisle zazvonil. Otevřít mu přišla Esme.
Ani ona nic neřekla. Ustoupila stranou, aby mohl její manžel vejít dovnitř. Druhá jsem šla já. Věnovala mi dlouhý pohled. Místo vyčítavosti, že jsem ji připravila o syna, se v něm zračil soucit. Třetí vstoupila Alice a Esme poslední.
Okamžitě jsem ucítila vůni člověka a ačkoliv jsem byla po lovu, byla jsem náhle žíznivá.
Alice pevně stiskla moji dlaň.
Vstoupili jsme do malého obýváčku, kde seděli Charlie a Rosalie.
"Bello!" vykřikl Charlie, vyskočil a chtěl mě obejmout. Ten pohyb mě vyděsil. Alice mi zmáčkla ruku.
"Bello?" Charlie se zarazil.
"Posaďte se, Charlie, Bella je trochu nesvá, cítí se provinile, že na 3 dny zmizela. Ale jinak je v pořádku, že je to tak, Bello?" zachránila mě Rosalie.
"Jo," pípla jsem.
Charlie klesl zpět do křesla.
"Takže, Bells, je to pravda?"
"Všechno, co Esme s Rosalie řekly, je pravda," zahučela jsem.
"Hm,".
"Zlobíš se? Moc mě to mrzí, že jsem byla 3 dny pryč a ani ti nezavolala...".
"To nevadí, Rosalie tu byla každý den a podávala mi podrobné informace, kde jsi a co děláš. Vysvětlila mi, proč nemáš čas zavolat,".
Nenápadně jsem se na Rosalii vděčně usmála.
"Takže se nezlobíš?"
"Ne. Jsem na tebe pyšný. Prestižní škola. No páni,".
"Díky, tati,".
"Rosalie také říkala, že už dnes večer odlétáte. Je to tak?"
"Ano, tati,".
"Ani nebudeme mít čas se rozloučit," řekl zklamaně.
"Je mi to líto," řekla jsem a myslela jsem to upřímně.
"Nestihneme spolu ani naposledy povečeřet," pokračoval truchlivě.
"To ne,".
"Ale ty brzy přijedeš na návštěvu, že ano?"
"Ano, tati," lhala jsem.
"No, asi by sis měla jít sbalit,".
"Ano, tati," připadala jsem si jako mechanický stroj, který pořád opakuje ´Ano tati´a ´Ne tati´.
"Pomůžu ti," nabídla se Alice, která mě pořád pevně držela.
Vyběhly jsme nahoru.
"Jsem na tebe hrdá," pravila Alice.
"Co?"
"Jak jsi to zvládla. Bylo to úplně v pohodě,".
"Děláš si srandu. Bylo to strašné,".
"Já vím, já vím," zamumlala Alice.
Společně jsme sbalily mé věci. Měly jsme brzy hotovo, ale musely jsme ještě nějakou dobu zůstat nahoře, aby Charliemu nebylo podezřelé, že máme tak rychle sbaleno.

xxx

"Opatruj se, Bells,".
"Budu," slíbila jsem.
Zaváhala jsem, jestli ho mám obejmout, ale raději jsem to nariskovala.
Poslala jsem mu vzdušný polibek a spěchala ke Carlisleovu černému mercedesu.
"Dávejte mi tam na ni pozor," slyšela jsem Charlieho.
Ještě chvíli mluvil s Carlislem a Esme, zatímco Rosalie s Alicí nastoupily se mnou do auta.
Když jsme odjížděli, dlouho jsem Charliemu mávala.
Bude mi chybět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ash Ash | Web | 23. března 2009 v 21:35 | Reagovat

super díl! ale budu si muset přečíst ten předchozí, abych zjistila, kde je Edward xD

2 twilight.team twilight.team | Web | 23. března 2009 v 22:40 | Reagovat

konečně další díl. Já myslela, že se snad už ani nedočkám

3 elle SB elle SB | Web | 24. března 2009 v 12:34 | Reagovat

Já se mam celkem fajn. A jak dlouho budeš u babičky?

4 ŠárinKa→Twé lawující SBnko♥← ŠárinKa→Twé lawující SBnko♥← | Web | 24. března 2009 v 15:29 | Reagovat

achojky sbnko jojo mám se dobře a japak ty?:-*

5 KiruShinQa KiruShinQa | Web | 26. března 2009 v 17:03 | Reagovat

Ahoj!!

postoupila jsi do dalšího kola Sonpísničky.. Přeju mooc štěstí, a doufám že postoupíš dál.. Můžeš si napsat i o hlas, ale beru jen prvního.. pápá

6 helix helix | E-mail | Web | 4. června 2009 v 21:58 | Reagovat

Máš tam trochu chyby v.. no, víš jak to myslím. Třeba Bella by neměla oči hned topazové, ale sytě rudé, a když se teď dokázala ovládat tak náhle, proč by musela Charlieho opouštět? Ale to jsou detaily. Je to tvá povídka, ty jsi šéf. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama