Komentářová povídka -> tady a tady
Zadání 10. kola Cesty do Volterry -> tady

Příliš nebezpečný plán - 1. kapitola Podezření

24. února 2009 v 18:10 | Kayluska06 |  Povídky
Tak je to tady. Vy, co mě znáte z mého blogu o HP, už víte, že jsem nadšený pisatel. :o) No a byla to jen otázka času než začnu psát. Dostala jsem celkem dobrý nápad a rozhodla jsem se ho využít. Tak doufám, že se vám to bude líbit.

Vypráví: Bella
Postavy: Bella (samozřejmě), Edward a Rosalie
Předpokládaný počet kapitol: maximálně 5


Je to jasné. Už to dál nevydržím. Ať si Edward říká co chce, já už jsem připravená. Rozhodnutá. A mé rozhodnutí nic nezmění. Chci se stát upírkou. Hned, co nejdřív, jak to bude možné. A taky mám plán.
Vím, že je to nebezpečné. Riskantní. A dost možná to taky vůbec nemusím přežít. Ale musím to zkusit.
Vím, že se na mě Edward bude hrozně moc zlobit. Že mi to možná nikdy neodpustí. Ale na jeho zlost už bude pozdě. Už budu jako on. Silná, rychlá, bledá, studená a nelidsky krásná. Tu nešikovnou, obyčejnou, nezajímavou Bellu nechám za sebou, stanu se někým jiným a přesto to pořád budu já.
Moje větší, statečnější část mě přesvědčovala, že to dopadne dobře, přesně tak, jak si to představuju. Ale byla tu ještě jedná, ač menší část, která křičela, že to nevyjde, že je to příliš nebezpečné, že zemřu. Vědomě jsem tuhle část svého já zatlačila do ústraní a soustředila se jen na to, jak tenhle šílený plán provedu.

xxx

"Trápí tě něco?" zeptal se mě Edward. Proč jenom je tak vnímavý?
"Ne, nic," zalhala jsem až příliš rychle. Samozřejmě jsem ho neobalamutila.
"Bello, nelži. Víš, že nechci, aby ses trápila. Je to pro mě strašně bolestné, vidět tě trápit se,".
Hezký pokus, zahrát na moje city.
"Jsem v pohodě, vážně," uklidňovala jsem ho. "Vidíš problémy tam, kde nejsou,".
Nezdálo se, že bych ho přesvědčila.
"Bello, ty mi něco tajíš," obvinil mě napůl dotčeně a napůl zklamaně.
"Co pořád máš, Edwarde? Nic se neděje, tak toho laskavě nech!"
"Jsi roztomilá, když se zlobíš," utrousil Edward, zlehka vzal můj obličej do dlaní a krátce mě políbil. Vyčkávavě se na mě podíval.
"Ani teď ti nic nepovím," zamračila jsem se, "protože ti nemám co povědět,".
"Bez urážky," usmál se Edward, "ale tomu nevěřím,".
Odvrátila jsem se od něj. "Fajn. V tom případě bych už asi měla jít,". Byli jsme totiž u Cullenových doma, v jeho pokoji.
Zatvářil se smutně. "Nechoď," zašeptal. Já jsem přesto vstala a měla se k odchodu. Vyskočil a jediným plynulým pohybem se dostal přede dveře, které mi zatarasil.
"Mohl bys mi laskavě uvolnit cestu?" zeptala jsem se zdvořile, z mého hlasu však odkapávala ironie.
"Moc se omlouvám," vyhrkl Edward. Svýma nádhernýma očima se vpíjel do mých a nakláněl přitom hlavu na stranu. Vypadal tak krásně, tak nevinně...
Vzdychla jsem. Copak jsem mu mohla neodpustit? Když se na mě takhle zadíval, byla jsem ztracená. Znovu jsem se posadila.
"Takže už mi věříš?" zeptala jsem se chladně. Snažila jsem si udržet alespoň ten kousíček důstojnosti, který mi ještě zbyl.
"No," zaváhal. "Pořád mám jisté podezření, ale vzhledem k okolnostem...,"rozpustile se usmál, "jsem ochoten toto podezření zahrabat hluboko do své mysli,".
"Díky," vydechla jsem úlevně.
"Přesto si však raději promluvím s Alicí," dodal nakonec tak tiše, že byl přesvědčený, že jsem ho neslyšela. Ale já jsem jasně zachytila každé jeho slovo. Vystrašilo mě to. Před Alicinou schoností své záměry skrýt nedokážu.
"Co budeme teď dělat?" zeptal se vesele, zřejmě si nevšiml, jak mám obličej stažený hrůzou.
Pokusila jsem se o úsměv. "Já nevím, co bys chtěl dělat?"
Edward po mě střelil svým nádherným úsměvem a pak přešel k hifi-věži. Pustil pomalou hudbu a já jsem okamžitě poznala Debussyho. Edward ke mně natáhl ruku a já pochopila.
Zasténala jsem. "Copak ti vážně nestačilo tancování na stužkovací slavnosti?"
Edward zavrtěl hlavou. Vytáhl mě na nohy a já pochopila, že nemám jinou možnost.
Během tancování - no, z mé strany to bylo spíš jen bezesmyslné kolébání, kterému Edward dodával podobu tance - jsem se ho jen tak zeptala na podstatný článek mého plánu. "Kdy půjdete zase na lov?" Zoufale jsem neuspěla v pokusu o nonšalantní tón.
"Zítra," odpověděl obezřetně. "Proč?"
"Jen tak. A kdo všechno půjde?"
"Já, Esme, Alice a Carlisle. Rosalie, Emmett a Jasper tu s tebou zůstanou,".
"To vážně není nutné," ujistila jsem ho.
Rozsemál se. "Já vím, ale přesto," stál tvrdohlavě na svém. "Kdyby se ti něco stalo - cokoliv - do smrti bych si to vyčítal,".
Něco v jeho větě mě zaujalo a rozhodla jsem se toho využít pro změnu tématu.
"Do smrti?" zopakovala jsem nechápavě.
Hořce se zasmál. "Přece si nemyslíš, že kdybys...," dělalo mu velké potíže to slovo vyslovit, "...zemřela, nemělo by pro mě smysl dál žít,".
"Takhle nemluv," napomenula jsem ho přísně.
"Ano, paní učitelko," v očích mu zablýsklo.
V tu chvíli hudba dohrála a on mě pustil.
Ulehčeně jsem si oddychla. Měl co dělat, aby nevyprskl smíchy.
Ozvalo se zaklepání na dveře. "Pojď dál, Rose," vyzval návštěvníka Edward.
Já jsem po jeho boku ztuhla. S Rosalie jsme neměly zrovna nejlepší vztah.
Strčila hlavu do dveří. "Neruším?" zeptala se nečekaně vlídně.
"Vůbec ne," odpověděl Edward a tak Rosalie vstoupila.
"Ehm, Bello, mohla bych s tebou na chvílim mluvit?"
To mě překvapilo.
"No jasně," odtušila jsem.
"Edwarde?" Rosalie mu věnovala prosebný pohled.
Edward pochopil a hned vyklidil pole.
Rosalie se na mě váhavě usmála.

KONEC 1. kapitoly
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ash Ash | Web | 24. února 2009 v 19:11 | Reagovat

wow super! úplně mi to připomíná atmosféru ze Stephaniných knížek! těšila jsem se, kdy tě to napadne... a nepředpokládala jsem, že ti to bude trvat nějak dlouho - jsem ráda, že si zase začala psát =)

2 baruuuska baruuuska | Web | 24. února 2009 v 19:13 | Reagovat

Opravdu, jako by to říkala Bella XD Mocinky pěkné :P

3 Kayluska06 Kayluska06 | Web | 25. února 2009 v 9:24 | Reagovat

Oběma moc děkuju. :D

4 Ash Ash | Web | 25. února 2009 v 11:19 | Reagovat

Nemáš za co =) Ale druhá kapča nějak vázne.... =D

5 helix helix | E-mail | Web | 4. června 2009 v 21:24 | Reagovat

Jsem moc ráda, že píšeš i o Twilight. Ráda si od tebe čtu a ty seš jedna z mála autorek, které opravdu nezklamou. Ani nevíš, jak mě potěšilo, že rubrika "Povídky" není prázdná! Jdu číst dál..;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama